Zdroj: Geografický magazín Koktejl
GLÓBUS II. - 9/2000
FAUNA - Agama vodní Napsala Gábina Šimková - Vyfotografoval Roman Kříž
Napsala Gábina Šimková
Vyfotografoval Roman Kříž
Nejznámější z agam je agama vodní (Physignathus lesueurii) dorůstající délky až jednoho metru. Je rozšířena v Austrálii severně od Nového Jižního Walesu do Queenslandu a na Nové Guineji.
Severní Austrálii, Novou Guineu a jihovýchodní Asii obývá 8 druhů tzv. vodních agam rodu Physignathus. Jsou to velcí ještěři, zdržující se na keřích v blízkosti vod, ale také přímo ve vodě, kde hledají útočiště při hrozícím nebezpečí. Jsou výbornými plavci. Na zádech, krku a často i na dlouhém zploštělém ocase přizpůsobeném k plavání mají hřeben z dlouhých šupin. I po zemi se pohybují velmi rychle. Při úprku se často vztyčí a běží jen po zadních končetinách. Živí se různými plody, šťavnatými výhonky a hmyzem. Velcí jedinci si pochutnají i na drobných ještěrech, žábách a ptácích. Samice není tak výrazně zbarvená jako samec. V době kladení vajec si vyhrabává v březích řek nebo pod kořeny stromů dlouhé chodby, na jejichž konci klade 8-12 vajec. Asi po 3 měsících se líhnou mláďata.
Video Physignathus Lesueurii
Zdroj: http://www.ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=4292&roc=18
Výskyt
Tato krásná, bohužel u nás méně dostupná vodní agama pochází z východní Austrálie, tedy Nového Jižního Walesu, Queenslandu a Viktorie. Výskyt v jižní části Nové Guineje je někdy zpochybňován, protože se uvádí na základě popisu jediného exempláře z roku 1915.
V biotopu je vázána na porosty v blízkosti vodních ploch. Zdržuje se ponejvíce ve větvích v těsné blízkosti vody, kam pak uniká v případě nebezpečí. Je velmi dobrým plavcem. Vedle toho se ovšem nevyhýbá ani pohybu po zemi.
Popis
Jde o celkově hnědou až šedohnědou agamu dorůstající 70 až 95 cm délky. Základní zbarvení je doplňováno černými sedlovými skvrnami na hřbetě. Ty přecházejí na ocase v tmavé příčné pruhování. Nápadný je silný černý pruh od oka směrem k rameni. Končetiny jsou tmavé, zdobené světlejšími skvrnami. Zbarvení se v závislosti na teplotě mírně odstínově mění a v období rozmnožování se stává pestřejším. Charakteristický je hřbetní hřeben a kuželovité ostny po stranách hlavy. Mláďata jsou světle kávově hnědá s bílými příčnými pruhy na těle i ocase.
Chov
Ačkoliv cena těchto zvířat vychází v přepočtu na 4500 až 5000 korun za polovzrostlé mládě, dá se předpokládat, že při možném dovozu by u nás byla cena o něco nižší. Ať tak či onak, jde o zvířata atraktivní, pro jejichž chov zřídíme ubikaci 160×60×120 (v) cm, v jejímž dně je zapuštěna vodní nádrž 20 cm hluboká a zabírající třetinu až polovinu plochy dna. Celý prostor terária je rozčleněn silnými větvemi a dřevěnými lavicemi. Dno souše pokrývá směs písku a lignocelu.
Denní teploty udržujeme na 28 °C s možností vyhřátí, teplotu vody na přibližných 22 až 25 °C. V noci pokles na teplotu pokojovou, spojený s běžným večerním porosením. Nutné je přiměřené větrání terária, aby nedocházelo k neúměrnému zvyšování vlhkosti a vzniku plísní. Vedle dostatečného osvětlení zářivkami je vhodné i použití zdrojů s UV spektrem. Zvláště u rychle rostoucích mláďat, která při dobrém krmení jsou za rok až šestinásobná, je dostatek vitamínů, minerálií a UV záření základem dobrého zdravotního stavu.
Během dvou zimních měsíců se doporučuje snížit teplotu na 15–20 °C, omezit osvětlení i podávání potravy a v závislosti na těchto podmínkách i regulovat vlhkost v prostoru terária. Toto opatření stimuluje chovná zvířata k námluvám a páření.
Samička snáší až dvakrát za sezónu 10 až 20 vajec, která zahrabává. Proto by vrstva substrátu na dně měla být stejně vysoká jako je hloubka bazénu, tedy 20 cm. Bohužel pak při hrabání dochází ke znečištění vody.
Vejce přemisťujeme do inkubátoru s teplotou 28 až 30 °C, kde se z nich mláďata líhnou za 70 až 90, ale také až za 120 dní, ve velikosti 12 cm.
Ke krmení předkládáme všem zvířatům především hmyz vhodné velikosti, stravu zpestřujeme tu a tam drobnými obratlovci a měkkým ovocem, květy rostlin, ale i sekaným drůbežím masem a konzervovaným krmením pro psy a kočky. Příjem potravy je však do určité míry ovlivněn zkušenostmi chovaných zvířat a jejich potravními zvyklostmi z mládí.
Zajímavý odkaz
6232 |
3806 |
3448 |